Víte co si představit pod moderním pojmem "syndrom vyhoření" ? Ne, opravdu to není jen moderní výraz pro lenost, jak můžete někdy zaslechnout... Syndrom vyhoření je vážným problémem řady lidí a může potkat i Vás.
Tento stav postihuje nejčastěji osoby pracující s lidmi (učitele, managery, lékaře, apod.), hledající smysl života především v práci - workoholici, perfekcionisté, pedanti a také osoby ocitnuvší se v situaci, kdy si prací dlouhodobě kompenzují rodinné problémy. S tímto stavem je spojena ztráta profesního zájmu, ztráta činorodosti a smyslu práce, projevuje se pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti, postižený ztrácí zájem o svou práci, spokojuje se s každodenním stereotypem a rutinou, nevidí důvod pro další sebevzdělávání a osobní růst, snaží se pouze přežít a nemít problémy.
Nejčastější symptomy syndromu vyhoření:
• poruchy spánku – poruchy s usínáním, přerušovaný spánek, únava i po dříve dostatečné době(délce) spánku, atp...
• poruchy paměti a soustředění se, roztěkanost
• snížení sebedůvěry
• únava a pokles celkového výkonu, výkonnosti
• tělesné potíže – nejčastěji v oblasti trávícího traktu, dýchání, sexuality (sexuální apatie, psychická erektivní disfunkce, kardiovaskulární obtíže ...
• nespokojenost, dysforie, neschopnost uvolnit se
• tendence k návyku na alkohol, tabák, jídlo
• deprese a úzkosti
Kolega, Zdeněk Weber o syndromu vyhoření říká (cit):
"...Člověk, který je v krizi, má několik tendencí, jak se z těchto potíží dostat: jednou z nich je dělání razantních rozhodnutí, další je rezignace na život a na hledání řešení; člověk se buď bezmocně rozčiluje nebo se pokouší různými aktivitami svůj vnitřní stres přebít – alkohol, sport, drogy, sex, přejídání se, kouření, workoholismus, internetové surfování, závislost na vztazích a lidech, tzv. dobrovolná závislost a podřízení se neboli vzájemná závislost.
Tyto a mnohé další projevy slouží jako kompenzace a vyplnění vnitřní prázdnoty. Jsou to způsoby, které jsme se naučili používat v průběhu života, abychom přežili. Využívali jsme a využíváme kde co k tomu, abychom vyplnili prázdnotu, která zůstává jako následek života zaměřeného jen na výsledek, soutěživost, porovnávání, známkování, výkon, motivaci, materiální vlastnictví, vědění a teoretické vzdělávání – život, kde chybí plnohodnotné vztahy a citová opora, porozumění pro emocionální a citové , duchovní potřeby člověka... "
Máte-li časté nebo opakující se stavy vyčerpání, citového napětí, ztráta důvěry v osobní výkonnost, vyčerpává-li Vás již prostý kontakt s okolím nebo máte pocit vlastní neschopnosti, neschopnosti prožívat uspokojení a radost z práce, chcete pracovat a toužíte po úspěch, ale ten nepřichází, máte pocit že "nic nestíháte", že jste stále v časové tísni, Vaše práce ztrácí systém a postupně se stává chaotickou, jste často unavený, zklamaný, depresivní..., týká se Vás syndrom vyhoření více, než si myslíte!